Tisková zpráva: TAK A TAK

Podzimní sezónu zahájí vyšehradská IN GALLERY výstavou Terezy Strnad (1978), která je absolventkou malířského ateliéru Jiřího Sopka na pražské Akademii výtvarných umění a věnuje se výhradně malbě. Ve své práci tematizuje prostřednictvím figury a věcnosti soukromou až intimní sféru lidské přítomnosti situovanou buď do rozmanitých exteriérů (pláž, procházka po městě, v parku, v horách apod.) nebo do uzavřených interiérů (zpravidla byt). Jsou to momenty zamyšlení, samoty, přemítání, četby ale i pasivního odpočinku, v němž dochází k fyzické i duševní regeneraci jedince. Jim odpovídá svět zátiší, který, ponořený do sebe, prostřednictvím světla a stínu zračí tentýž zastavený čas. Obrazy autorky jsou rozpoznatelné barevnou kultivovaností i výrazně stavebným rukopisem. Výstava TAK A TAK zpřítomňuje celé spektrum okamžiků a chvil odkazujících na přerušení spěchu a všedního shonu a na vplynutí do sféry příjemného rozjímání, lelkování a slastného lenošení.

Autorka buduje obraz na základě barevných vztahů. Jim odpovídají také tvarové redefinice věcných forem a figur, které se stávají v rámci obrazové roviny nejvíce komprimovanými místy četných barevných průsečíků a sousedství, jež propůjčují obrazu ve vzájemné souhře a napětí světelné malířské kvality i určitou vitální atmosféru, v níž rozhodující roli hraje poměr barvy a světla. Figury jsou často umísťovány před horizont přírodního rámce a působí jako svého druhu „fotograficky stylizované“ reprezentace. Proti této strategii však autorka staví cílenou anonymitu modelů bez identifikující tváře. Ocitáme se tak v rozporném světě, v němž to, co se zdá být osobní a jedinečné se překlápí do zobecňujícího, znakového prototypu, který je spíše reprezentací obecného společenského jevu navázaného na cestování, turismus, na očekávané způsoby trávení dovolené, prázdnin a volného času. Tato zdánlivá schémata potom autorka prokládá zcela neočekávanými kompozicemi, v nichž je podobně vystavěný obraz zacílen na zcela jiné, kontrastně se jevící kontexty. Příkladem za všechny je dílo, kde starší žena krmí kozu. Cítíme tu rozhraní, v němž se očekávané mění v lehce absurdní. Naplno je toto směřování rozvinuto v souboru obrazů s flakóny. Luxusní a drahý předmět, v kterém je uložen vzácný parfém, je designově tvarován tak, aby se vzácnost obsahu zračila navenek a vzbudila tak potencionální klientovu pozornost. Tereza Strnad si nejenom všímá této specifické vlastnosti vybrané skupiny předmětů, ale modifikuje je a rozvíjí dál, až do jakési tvarové, expresivní hyperboly. Z flakónů a flakónků se stávají podmanivé kosmetické objekty plné tajuplně smyslné dráždivosti. Svádějí pozornost a ožívají svým doslova pekelným pokušením.  

Za názvem výstavy hledejme fenomén soběpodobnosti jevů, které mohou být stejně tak automaticky předpokládatelné, jako překvapující. Smysl pro absurditu se tu vkrádá do zdánlivě známého světa zaběhnutých konvencí a banality spojených s nudou a dlouhou chvílí. V tomto rozhraní loví umělkyně svá jiskřivá i zneklidňující témata. Nalézá je právě v této zóně probouzejících se mnohoznačností, která jsou někde dobře skryta, jinde se zablýsknou potměšilým humorem či ironií. „Tak a tak“ totiž často odpovídá tomu, co je nestejně stejné a tedy dočista odlišné!

Petr Vaňous, kurátor výstavy

Tereza Strnad (nar. 1978 v Praze) absolvovala v letech 1999-2006 Akademii výtvarných umění v Praze (ateliér Malba I, prof. Jiřího Sopka). „Věřím, že řeč obrazů je silnější, než slova. V jednoduchosti, všednodennosti, v banalitě každodennosti hledám průzor do hloubky okolního světa“, říká o své práci autorka. Naposledy jsme se mohli s jejími pracemi setkat na výstavě Barva času – Jiří Sopko a jeho žáci v pražské Galerii Portheimka (2025). Více na: www.terezastrnad.com